Jeremmy »
jen pár postřehů
měl jsem jeden semestr na angličtinu učitelku z indie, která měla sama docela těžký přízvu a nám říkala, že bychom měli dbát na správnou výslovnost, ale být hrdí na svůj akcent, že je to součást naší identity, ve které se odráží mateřský jazyk, atd. přišlo mi to hrozně hezký vyjádření a vždycky jsem si na to vzpomněl, když jsem se např. cítil méněcenně, protože jsem nerozuměl někomu liverpoolu. a myslím, že se angličtina posouvá tímhle směrem, aby všechny přízvuky byly vnímány rovně, viz třeba současné učebnice angličtiny, které zmiňuje guano české, pracují s nahrávkami mluvčích z celého světa.
a pak jsem měl na spoken english nějakou českou učitelku, která dělala výzkum na výslovnost čechů a jak je vnímána rodilými mluvčími, a pamatuji si, že z toho vyšlo, že velmi dobře díky tomu, že nechybují až tak ve výslovnosti, takže není problém jim rozumět. a i když mají často výrazný akcent v nějaké větší škatulce eastern europe, tak ho rodilí mluvčí hodnotí jako "temný, sexy" :D
taky jsem si vzpomněl na nějakou herečku, která se z bídy vypracovala do hollywoodu díky tomu, že perfektně ovládla výslovnost a "žádoucí" přízvuk, ale nemůžu jí přijít na jméno
ad jazyk a politika v tomhle je skvělý příklad švédština, kde se nevyká ne proto, že by byla shodná ta forma jako v angličtině, ale protože proběhla někdy v 60-talet jazyková reforma, du-reformen, která sledovala demokratické a egalitaránské cíle. spolu s ní se přešlo k oslovování prvním jménem. podobně teď se už etablovala třetí forma třetí osoby, do češtiny nepřeložitelné "ono", která se používá pro transgender nebo non-binary lidi, a psalo se taky hodně o tom, že by se mohla stát standardem místo "on/ona". švédsko prostě o sto let napřed. čekám stanleyho hate za 3, 2, 1, a dopředu k tomu říkám, co nemám ze své hlavy, ale přijde mi to strašně výstižný: proč vlastně potřebujeme vědět, jestli jde o muže, nebo o ženu? abychom se pak k tomu člověku mohli stavět jinak (když zjistíme, že je např. žena)?
a poslední: v práci mám příležitost slyšet angličtinu z celé eu a je to někdy zábava. všechny ty stereotypní představy o francouzkém nebo německém přízvuku platí beze zbytku. jak poznamenal uri, jedna věc je umět mluvi, druhá mít co říct, což někdy platí u našeho top managementu, který dokáže pořádat hodinové videokonference o ničem. ale samotného mě překvapuje, jak slabou angličtinu někdy lidi ve vrcholných pozicích mají. opakují nějaké naučené pracovní buzzwords, co jsou přesně takové pozlacené hovno, a do toho si jednou za rok oblíbí nějaké nové jako influencer nebo networking :D u rodilých mluvčí angličtiny mi naopak přijde, že se často vyjadřují úplně základními slovy a dokáží tak daleko líp vystihnout obsah sdělení. a ještě mi přijde zajímavé, že většino používají phrasal verb namísto sloves, co jsou třeba z latiny nebo francouzštiny, která jsou po ně složitá, učí se je až třeba na střední, zatímco pro nás jsou zase naopak jednodušší než pochopit všechny významy frázových sloves (příklad get rid of - discard)