Pralinka2 »
Bydlím v severních Čechách (Ústí nad Labem), ale pár let jsem bydlel v Praze.
K jednotlivým položkám:
a) já su, já chcu - nepoužívám, ale někde jsem to už slyšel
b) s dobrejma kamarádama - používám
c) hezký auta - používám
d) mluvim, nevim, vidim, řikám (tzn. krátký i) v zásadě používám
e) ..., viď?, ..., že?, ..., co? (např. dneska je hezky, viď?) - nejčastěji používám "že jo", slovo "viď" znám, ale asi nepoužívám tak často
f) vopravdu, vokno - používám
g) uvaříno, uklizíno - když náhodou někdy mám uvaříno nebo uklizíno, tak to používám, obdobně zde zmíněné nasněžíno
h) dej to tátoj a bráchoj - nepoužívám, ale určitě jsem to už slyšel
ch) měkký na konci: my jsme byli (znějící jako bylí) nepoužívám; mám dojem, že jsem to slyšel, ale dost vzácně
i) my zme - nepoužívám, ale už jsem to slyšel
j) mlíko, polívka - používám, kromě toho též rejže
k) oni mluvijou - nepoužívám, ale občas slyším
l) tyjo, ty vado, ty vole, ty kráso, ty vogo - aktivně moc nepoužívám, ale slýchám všechny
m) hele - občas asi používám
n) hej (kontaktový - hej, nevíš, kolik je hodin?) - moc ne, v mém okolí je to vnímáno jako poněkud nevhodné
o) furt - to používám furt
p) jak přirovnáváte? např. je to těžký jako ... ? (kráva?) - většinou kráva.
Občas v hovoru používám některá slova přejatá, která se v naší oblasti běžně nevyskytují, například "tož" nebo "čiže".