Sili »
Kdyz vas tak posloucham tak mi nekdo dohodte nejakej ne úplně vadnej kus
Neco co nema děti dospělý (platit soukromy vysoky, auta a jiny srandy) ani maly (kazdej druhej vikend v prdeli, rymicky a alimenty k tomu).
Diki
::R@keta >> Generation Web Vol.2>>
uri »
cywe, tak mam novej rekord v delce vztahu... cca 10 hodin
po jednom hodne skvelym rande a cca tydnu psani sme se sesli a rekli si, ze to do pujdem, pak vecer ten samej den sem ji vzal na party s kamosema, kde sem se hrozne ozral, probudil demony a projevil se jako naprosto neprijatelna bytost a byl konec
po jednom hodne skvelym rande a cca tydnu psani sme se sesli a rekli si, ze to do pujdem, pak vecer ten samej den sem ji vzal na party s kamosema, kde sem se hrozne ozral, probudil demony a projevil se jako naprosto neprijatelna bytost a byl konec
In.bloom »
doreen (13:07:51): s timhle naprosto souhlasim :) me teda trvalo nejakou chvili se naucit vsecko tohle.. kdo to ma od boha prirozenej v sobe, tomu zavidim :)
doreen »
Lidumil Všehomír (13:36:56): In.bloom (15:05:45): nikde jsem nepsala, že problémy neřešíme nebo že to máme nastavené dokonale ;)
psala jsem jen to, že je to o respektu a komunikaci... Když budu chodit do práce dřív a domů později a nebudu mít čas nebo energii vařit, tak se ho zeptám, zda může uvařit on. Ano, ne, proč, mám se radši cestou domů stavit na jídlo, protože máš jiný program? Nebudu čekat, že ho to trkne samotného (protože chápu, že má svých starostí dost a opět, pokud mu to v klidu neřeknu, nemůže vědět, zda jsem seděla dýl v práci nebo jsem si jen běhala ve městě po obchodech) a nebudu pak doma hladová a nasraná, že neuvařil. Můj point byl právě v tom, že každý jsme z výchovy a prostředí zvyklí na něco a je blbost očekávat, že ten druhý to má stejně.
Přitom to z nějakého důvodu téměř každý dělá. Proč? Proč lidi tak snadno sdílí výčitky, ale o svých očekáváních se nebaví? Není nic jednoduššího, než si to říct a pobavit se o tom, zda je to druhému proti srsti nebo o tom třeba jen přemýšlí jinak.
psala jsem jen to, že je to o respektu a komunikaci... Když budu chodit do práce dřív a domů později a nebudu mít čas nebo energii vařit, tak se ho zeptám, zda může uvařit on. Ano, ne, proč, mám se radši cestou domů stavit na jídlo, protože máš jiný program? Nebudu čekat, že ho to trkne samotného (protože chápu, že má svých starostí dost a opět, pokud mu to v klidu neřeknu, nemůže vědět, zda jsem seděla dýl v práci nebo jsem si jen běhala ve městě po obchodech) a nebudu pak doma hladová a nasraná, že neuvařil. Můj point byl právě v tom, že každý jsme z výchovy a prostředí zvyklí na něco a je blbost očekávat, že ten druhý to má stejně.
Přitom to z nějakého důvodu téměř každý dělá. Proč? Proč lidi tak snadno sdílí výčitky, ale o svých očekáváních se nebaví? Není nic jednoduššího, než si to říct a pobavit se o tom, zda je to druhému proti srsti nebo o tom třeba jen přemýšlí jinak.
fleja »
Lidumil Všehomír (13:36:56): asi tak, vzajemny respekt a pro me jeste komunikace, obzvlast vzhledem k tomu, ze tu zijem mezi nicim a nicim, tak se musime umet o vecech pobavit, nemame kam utyct :)
podle me je fakt malo lidi kompatibilnich natolik, aby nekde nevznikly nejaky treci plochy a pak je to uz jenom o tom, jak se s tim ti dva poperou a co z toho odnesou do priste...
podle me je fakt malo lidi kompatibilnich natolik, aby nekde nevznikly nejaky treci plochy a pak je to uz jenom o tom, jak se s tim ti dva poperou a co z toho odnesou do priste...
In.bloom »
doreen (12:45:59): Tak ja treba nemam ocekavani na menit podstatu a povahu sveho muze...
Narazela jsem tehdy, kdy jsem ocekavala nejaky akt z jeho strany, kdyz jsem chodila do prace driv a z prace dyl, ze se postara o veceri nebo uklidi nebo zaridi neco, co je potreba zaridit. To se samozrejme zmenilo tim, ze ocekavani nemam a vim uz, ze na co nedam duraz nebo nenapisu do todoistu Tak neudela... Proste nemenim jeho povahu, ale ucim se pracovat s jeho povahou haha . A o tom to je ne...
Podle me je osemetny tvrdit o sobe, ze nic neresite.. Ono problemy prijdou at chces nebo nechces, ikdyz se mnou muzes absolutne nesouhlasit...
Na tom oak vztahy troskotaji anebo naopak posiluji... Podle me pokud neni ve vztahu nikdy zadne nedorozumeni, tak je taky neco blbe asi :) ale to je Jen muj osobni pohled...
Narazela jsem tehdy, kdy jsem ocekavala nejaky akt z jeho strany, kdyz jsem chodila do prace driv a z prace dyl, ze se postara o veceri nebo uklidi nebo zaridi neco, co je potreba zaridit. To se samozrejme zmenilo tim, ze ocekavani nemam a vim uz, ze na co nedam duraz nebo nenapisu do todoistu Tak neudela... Proste nemenim jeho povahu, ale ucim se pracovat s jeho povahou haha . A o tom to je ne...
Podle me je osemetny tvrdit o sobe, ze nic neresite.. Ono problemy prijdou at chces nebo nechces, ikdyz se mnou muzes absolutne nesouhlasit...
Na tom oak vztahy troskotaji anebo naopak posiluji... Podle me pokud neni ve vztahu nikdy zadne nedorozumeni, tak je taky neco blbe asi :) ale to je Jen muj osobni pohled...
veselahouska »
Sili (13:14:29): ja jsem mela to samy, nakonec se svatba zrusila (i vse ostatni) a zdarek parek, jiny reseni to stejne nemelo
Lidumil Všehomír »
doreen (12:45:59): Ne všichni to mají tak dokonale nastavené jako vy ;)
Každý pochází z určitého světa daného rodinou / svým okolím / tím, co si odžil a nese si s sebou zátěž, na které následně závisí hladkost soužití obou partnerů. Nikdy jsem nezažil vztah, kde by neexistoval nějaký kompromis. Hlavní stavební kámen, o kterém píšeš, je vzájemný respekt. Ale i přesto, že to oba dva víte, to nemusí znamenat, že občas nemůže přijít nějaké vlnobití ve formě návalu hormonů, nebo třeba syndromu padajícího hovna. Pokud se to děje moc často, tak je něco špatně a bylo by asi vhodné popřemýšlet o tom, zda spolu setrvat. Dobré je na to přijít, než si člověk pořídí děti.
Každý pochází z určitého světa daného rodinou / svým okolím / tím, co si odžil a nese si s sebou zátěž, na které následně závisí hladkost soužití obou partnerů. Nikdy jsem nezažil vztah, kde by neexistoval nějaký kompromis. Hlavní stavební kámen, o kterém píšeš, je vzájemný respekt. Ale i přesto, že to oba dva víte, to nemusí znamenat, že občas nemůže přijít nějaké vlnobití ve formě návalu hormonů, nebo třeba syndromu padajícího hovna. Pokud se to děje moc často, tak je něco špatně a bylo by asi vhodné popřemýšlet o tom, zda spolu setrvat. Dobré je na to přijít, než si člověk pořídí děti.