Sili »
Samozřejmě to, jestli člověk neprehani se strasne špatně pozna, když ses sama v tom stredu deni. Snažím se byt objektivni, uznat i jine přednosti....ale mam pocit ze se muj posledni rok sklada tak nejak po cimrmanovsku z okamžiku ocekavani nasledovaneho okamžikem zklamani.
Asi je pro me tohle tak nejak dulezitejsi nez neco jinyho, moct se spolehnout ze domluva plati, ze ten druhej posloucha kdyz rikam co mi vadi, ze mu na me záleží aspon tak aby drzel na zřeteli spolecny plány. Mne se nikdy nestalo ze bych se s nekym na necem domluvila a pak na to zapomněla. To bych se hanbou propadla. A ne jakoze no boze, tak jsem udelal chybu, omlouvam se a nechápu proč jsi teda dal naštvaná. Zeptal jsem se co mame v planu, tys mi to připomněla, vyreseno, hotovo.
Přitom konstruktivních debat na tohle tema probehlo nepočítaně. Zadny takovy to mne neco vadi a druhej o tom nevi. Asi se nechci utesovat tim ze ma práci, nechlasta a nebije me. To mam asi na vic :)
Jako otec vůči diteti si myslím ze by byl skvelej, kdyz bych převzala veskerou administrativu. Jenze ja mam taky narocnou práci a konicky, nebudu delat prece vsechno. Navic deti jsou u me pořád v kategorii "tvl tak možná teda to jedno, at nejsem na stary kolena sama, snad z neho vychovam obstojnyho parťáka na aktivity co me bavi" a to si nemyslím ze je uplne nejzdravější motivace. Plus to samozřejmě znamena vydat se na nekolik let napospas jak finančně tak co se veskeryho planovani týče nekomu, komu neveris ani ze prijede kdyz rekl ze prijede a misto toho aby setril na barak si koupi dalsi samopal a jeste doufa ze na to neprijdu. Takovou ztrátu svobody a vlastni jistoty asi nejsem schopna a ochotná utrpět.