guano »
Stenly (13:08:34): já se domnívám, že podstatnou roli tu může hrát nedostatek empatie a určitej postoj, kterej já vnímám jako povýšenej.
nejsem si totiž jistá, zda vlastně vůbec chceš nějak debatovat, nebo zda si něco odkládáš. abych vedla analogii k hospodě - nevim, zda si mumláš něco u stolečku a já při procházení kolem měla potřebu zareagovat, nebo zda máš ve skupině zájem o nějaký bavení se na podobný úrovni. dejme tomu, že sedíme hromadně v hospodě, začíná to probíráním něčích konkrétních obav a sdílení zkušeností, do čehož vstoupíš s tim, jak se mění podmínky pro vstup do manželství, a ukážeš na mobilu mj. tabulku týkající se USA, což bych vyhodnotila asi jako "zvláštní (společensky), ale dobře (máš načteno)", tudíž bychom se o tom mohli pobavit.
jenže jsou tu momenty a la již zmíněný "přesvědčuje, že čim lacinější kurvy...", který doprovázej ten materiál k debatě. dovolim si tvrdit, že si moc dobře uvědomuješ, že to lze vyjádřit jinak, ostatně to později uděláš, např. "povzbuzování žen k vysoký promiskuitě". samozřejmě to lze říct různě, i běžnější "střídání" má úplně jiný vyznění než "laciná kurva". v ten moment bych si řekla noo ok, na základě čeho to tak vidíš, přičemž bychom se možná pobavili o úhlech pohledu. přiznávám, že nemám načtený feministický studie, a pokud na něco narazim, s něčím souznim, s něčim ne, ale myslim, že bych těžko někde našla "buď laciná kurva, do toho" nebo mírnější "jen je pěkně střídej", spíš bych třeba očekávala něco o otevření možností, např. "pokud se chceš vázat, važ se, pokud se nechceš vázat, tak se nemusíš". (stačilo by např. tohle jako protiargument?) tohle už je lepší případnej odrazovej můstek o rozhovoru na téma dopady emancipace. jasně že všechno něco dává a něco bere, ale jde o to bavit se o tom bez průběžnýho shazování. tedy, to je právě tady ta otázka, jestli to jde.
v tý hospodě, a ostatně i tady, můžeme udělat co? můžu ti říct, že způsob tvý komunikace je jízlivej/nepříjemnej (včetně drobností a la "pro méně chápavé") a vadí mi, jak svoje obhroublý hodnocení procpáváš do faktů. s tim, že mi to přijde jako součást něčeho masivnějšího, co často vídám (pokud jde např. o ty samoživitelky, myslim, že jsem to pochopila - já jsem netvrdila, že ty někde obecně pliveš o špatnym výběru, ale že tim výrazivem k tomu bohužel přispíváš. je to v podstatě téměř totožný s tim, o čem jsme mluvili minule - že ty ve výsledku třeba nejsi proti něčemu nebo něco dokonce podporuješ, ale používáš přesně ten slovník, kterym udržuješ v chodu něco mnohem většího). a teď jde o to, jestli to jsi ochoten zvážit, tedy připustit, že lze volit něco mírnějšího, že ten "říznější jazyk" je vlastně něco, co to celý dost shazuje, a mít zájem na tom, aby rozhovor plynul v nějaký lepší atmosféře, nebo jestli začneš kolem sebe střílet tim, že upozornění na něco je vlastně jen snaha o škodlivou cenzuru.
jasně, je řada variant. mohla bych si říct, že tyvole, co to je za přechytralej zahořklej rádoby svéraz, jdu si radši udělat oběd, stejně ze mě udělá dotčenou krávu. můžeme si představovat, zda bych si v hospodě odsedla, tobě by to bylo jedno, ostatní by mlčeli, protože se jich to z různých důvodů nedotýká, nebo si myslej svoje, čimž bych se vzdálila od zdroje iritace a ty bys měl zelenou. jenže je to stejný jako minule - jednak mam pocit, že se tady nějak "známe", takže kdekoliv jinde se do ničeho nezapojuju, ale tady jsem se po nahromadění podnětů zase, s vědomim toho, že seš tady a seš inteligentní. snažila nabídnout úhel pohledu, kterej když zaujmeš, tak třeba něco přehodnotíš, aniž by ti to způsobilo nějakou újmu. druhou část tvořilo to, že mi to přišlo jako vzorek projevu, určitej typ, co mě irituje i jinde, a co nechci, aby to procházelo - ať už tim, že to člověk vyfiltruje a zareaguje jen na neutrální část, nebo mlčením, který pak může působit jako přikyvování.
v momentě, kdy já komentuju tvoje vyjadřování a ty „nevíš, co je na tom divnýho“ (to, co mi na tom vadí, jsem ti přitom sáhodlouze popsala) a považuješ to za projev „normálních lidí“, jsem tedy v závěru příspěvku u toho, co vnímám za povýšenej postoj. píšeš o „kastraci společenský debaty odkazama na nějaký neurčitý pocity pramenící z nedostatku sebejistoty“ a to, že „není možný si zacpat uši pokaždý, když někdo řiká něco, co se mu nelíbí“. já to spíš vidim tak, že po známým člověku požaduju nějakou elementární slušnost. jednoduše mě to kromě toho, že mě to štve, připadá zbytečný – ty věci JDOU říct jinak a mrzí mě, že to, že bychom se třeba i mohli shodovat (což se podle mě v lecčems v jádru děje) je překrytý timhle nánosem. jenže v momentě, kdy to nadnesu a vysvětlim, ohradíš se, jako kdybych vůbec nevnímala obsah a po tobě chtěla akademickej jazyk, přechodníky a hlavně hyperkorektonost, samozřejmě, TU, která aktuálně ničí debaty napříč celym světem a vede k úpadku, což je nesmysl. jestli si myslíš, že se projevuješ „normálně“, a nehodláš se zabejvat tim, jak to může působit, případně ti dělá dobře, že to tak působí (na mě? na jiný?), tak samozřejmě, můžeš přece.









