guano »
popel (18:05:49): je tady spousta věcí, který by bylo potřeba dopsat, aby byl obrázek komplexnější, jelikož tohle jsou fakt jen útržky. třeba to, že jste si pořídili druhýho psa společně, je dost důležitá informace (ale chápu, že se ti to tady nechce psát). nedokážu si bez větších podrobností úplně představit, jak a proč to za těchto okolností probíhá. proč jsi to vůbec chtěla ty? to je to štěňátko, které "si jezdí po večerech hladit"? nějak jsi doufala, že pes je jasným signálem pro krok vpřed?
ono je jasný, že zabředneš do myšlenek, jestli jsi to neposrala tím a tím. jenže to neni vždy jen tak, nebo tak. je dost možný, že jsi na něj tlačila a ničemu to nepřispělo, zároveň to neznamená, že kdybys netlačila, něco se změní. nikdo ti nemůže říct, že kdybys nespěchala, za rok by se nastěhoval s jásotem. naopak je dost možný, že tato situace by mu mohla přijít natolik výhodná, že by si, ničím tlačen, takto zvykl. prostě se stává, že ti něco vadí, ale toho člověka máš prostě ráda, a tak v tom jsi dál a dál, dokud tě někdo/něco donutí fakt něco rozseknout.
přijde mi fakt důležitý si pojmenovat, proč to chceš, tzn. íšeš o pocitu jistoty, který získáváš tím "doma" - co to pro tebe znamená přesně, jestli je to "strach ze samoty" apod. neřikám, že je to nějaký těžký psychologický cvičení, a možná je zkrátka jen jednoduchá odpověď. já jenom že já přesně vim, z čeho konkrétně (který momenty) mam nepříjemnej pocit tak velkej, že trumfne i veškerý drobnosti a la "probudíme se vedle sebe". a jak řikám, je i rozdíl mezi "doma ve městě" a "doma v baráku". a pro tebe je jen jedna možná varianta, to je stěžejní.
já si myslim jak to, že je někde (ano, bohužel ne teď před tvými dveřmi) spousta kluků, s kterými bys toto řešit nemusela, naopak by to ocenili. takže ano, je dobře, je dost možný, že se nakonec později ukáže, že tam těch háčků třeba bylo více, přijde mi, že něco jsi, byť opět s nadsázkou, naznačila. zároveň fakt nevíme, jak jsi s ním co probírala. nevim, zda máš pocit, že jinak jste si fakt sedli, byla by škoda o něj přijít a nedali jste oba dost prostoru svejm obavám a vizím. jako asi to nebylo "ee někdy, nevim, nech mě" a k tomu "ti to trvá, chci domov", ale jestli jsi fakt slyšela např. "hele, já se asi bojim, že bych nezvládl .. nevim, údržbu kotle (?) ... a ty bys to očekávala / "cejtim se hrozně pod tlakem, proto uhejbám" ... nějaký konkrétní věci a konkrétní obavy. to, že je "pohodlný bejt sám a mít práci hned vedle" je totiž dost zřejmý. chápeš. nevim, zda jsou vám oběma jasný ty "benefity". možná někomu nestačí jen "jistota" a "mít rád". nechci teď teoretizovat, ale když jsi tu psala o té jeho nedochvilnosti a celkově mám pocit, že más hodně věcí pod kontrolou, nemůže mít strach prostě z toho, že nebude mít volnost? nemluvim o tom jít s kamarádama, ale nevim, zda to neni např. tlak na přesnost, představy o úklidu a podobně. zní to jako zdánliva banalita, ale nadhazuju myšlenku, jestli právě nevyužívá možnosti mít s tebou to hezký, ale pak odjet do svýho, "kde bude mít pokoj". nevim, zda jste se o tomhle konkrétně bavili a jestli se vás to vůbec týká. já jen že to je třeba jedna z věcí, která je do určitý míry blízká mně: některý lidi ve mně v životě vyvolávali pocit, že pokud by se jednalo o bydlení, byly by ty jejich návyky "správnější", což je dost stresující.