::R@keta >> Generation Web Vol.2>>

Mc » zapište si do deníčků :c)

#PhoeniX » http://sci.esa.int/where_is_rosetta/

uri » pokus o pristani nosny rakety na plosinu v oceanu po tom co vynesla modul nahoru, aby je pak mohli zrecyklovat a tim zlevnit provoz

Ing. goldenace » Maxidejf (18:07:35): co to je?

Ing. goldenace » Maxidejf (0:16:07): wow

uri » jo, taky sem to sledoval, drzim jim palce na druhej pokus ')

Maxidejf » skoda, na podruhy uz to daji! ;)) https://vine.co/v/OjqeYWWpVWK

uri » Maxidejf (0:16:07): lol, what, awesome! ')))

Maxidejf » :)


Oklo, the Two Billion Year Old Nuclear Reactor

larynka » Ing. goldenace (6:18:14): to je bozi .)

Ing. goldenace »

medved »
Warning: file_get_contents(https://www.youtube.com/get_video_info?video_id=J9b0J29OzAU): failed to open stream: HTTP request failed! HTTP/1.0 410 Gone in /data/web/virtuals/225694/virtual/www/domains/raketa2.cz/lib/youtube.php on line 26
medžik

(youtube video)

matejcik » i'll just leave this here
http://www.engadget.com/2014/12/18/double-amputee-mind-controlled-robot-arms/

Pralinka2 » Maxidejf (20:38:38): Jedno auto jedoucí 80 km/h a jedno stojící mají dohromady dvakrát větší energii než dvě auta jedoucí 40 km/h. Při srážce dvou auto 40 km/h se veškerá jejich energie spotřebuje na náraz Při střetu auta stojícího a auta jedoucího 80 km/h se v okamžiku nárazu spotřebuje na deformaci vozidel stejná energie jako při tom čelním střtu. Ale pak se ještě jednou tolik energie spotřebuje na to dobrždění. Těsně po nárazu mají obě vozidla pohybující se společně 40 km/h ještě přesně tolik energie, jako dvě vozidla jedoucí 40 km/h ještě před nárazem.
Souvisí to s tím, že energie je úměrná druhé mocnině rychlosti.

Maxidejf » hmm ,tak to vypda ze mate pravdu, ja uz ani nevim co bylo vcera moji pointou toho vseho, asi to, ze kdyz mam teleso co se pohybuje ve smeru vektoru v a ja se presunu do inercialni vz. soust. ve smyslu toho vektoru v, tak jaka bude pro me jako pozorovatele v ty soustave kin. en. toho telesa...
je fakt, ze kdyz si to dneska predstavim ve vesmiru a nepruzny, tak mi to sedi, ale kdyz si to predstavim na silnici a pruzny (uplne si to predstavuju na predkach toho auta zive), tak mi prijde, ze dve auta co jedou proti sobe se rozsrackujou vic, nez nez auto co jede 2x rychlejs, narazi do stojicicho a kousek se s nim sveze dozadu a vklidku dobrzdi (tzn. energie srazky rozlozena do delsiho casu => mensi deformace)


no a tady mate robota s mozkem cerva, co se ted zahral na dusi at se tu neresi jenom auta ;))

CElegans Neurorobotics

AirGuru » Tak jsem si to cele precet a nevim jestli jsem to uplne pochopil, nicmene (berme v uvahu poznamku pralinky) bych daval za pravdu matejcikovi.

Pokud si uplne odmyslime nejakou silnici a budeme srazet auta ve stavu beztize uprostred vesmiru, tak situace 0;80 bude vypadat z pohledu vhodne se pozorujiciho pozorovatele uplne naprosto stejne jako situace -40;40, a stejne taky musi dopadnout, protoze vysledek pozorovani nemuze zaviset na zmene vztazne soustavy (za jinou inercialni).
Takze pokud maxidejfe tvrdis, ze neco bude jinak, pak asi uvazujes navic nejaky efekt, ktery vyplyva z pritomnosti zeme, neco jako naznacil pralinka.

A nebo povidej, cim se ty dve situace odlisuji pokud uvazujeme stav beztize uprostred vesmiru.

A pak bych taky podotknul, ze je treba si dat pozor na to, ze pri nepruznych srazkach neplati z makroskopickeho pohledu ani zakon zachovani hybnosti, ani zakon zachovani energie! Kdyz to napalim rychle jedoucim autem do zdi a to auto (aspon po kusech) se neodrazi letem zase dozadu, ale vicemene zustane sesrotovane v blizkosti zdi, tak zjevne jsem skoncil se systemem kde je makroskopicky v podstate nulova hybnost i kineticka energie, prestoze pred srazkou tam nejaka netrivialni byla. Ve skutecnosti se nam ta energie a hybnost poztracela do jednotlivych mikrocastic.

Jednoduchy makroskopicky model nepruzne srazky by treba mohla byt srazka dvou kvadru, ktere se daji v jednom smeru stlacovat (ale pak uz se neroztahnout zpatky), s nejak (vcelku libovolne) nadefinovanou silou potrebnou ke stlaceni o jednotkovou vzdalenost. Pri stlaceni pak budeme uniklou energii pocitat jako "ulozenou" v nejakem (jakoby tepelnem) rezervoaru uvnitr toho kvadru.

Nicmene ani s timhle modelem nevidim rozdil mezi situaci -80;0 a -40;40. Dokonce kdybych sedel v jednom z tech kvadru, tak ani nepoznam ktery z nich jsem. Sily pri vzajemne srazce budou symetricke (akce a reakce).

Pralinka2 » matejcik (16:15:24): Ještě bych doplnil, že sice máš ve všem pravdu, ale jen v případě, že to stojící auto je nezabržděné. Když jedoucí auto narazí do stejně težkého stojícího auta, které je zabržděné, tak už je to jinak, protože ta setrvačnost jedoucího auta má proti sobě nejen setrvačnost toho stojícího, ale i tření mezi tím zabržděným autem a silnicí.

helvete » related:

Maxidejf » vsak nikde nepisu ze po srazce to bude "2 t @ 2 Gm/h ", ja pisu "TÉMĚŘ 2 milionama" - to stojici auto tomu neco ubere (a rozhodne imho neni pravda, ze by se to zbrzdilo na polovic tzn. "2 t @ 1 Gm/h " .. bude to imto zbrzdeny o potencialni energii toho stojiciho auta)

hle odmysli si silnici, treni kol, gravitaci, vzduch okolo.. udelej auta dokonale nepruzny a zamysli se nad tema dvema scenarema.

a uz mi to nebavi rozebirat, takze si asi pockejme co na to Air, ale to ze sem nebyl na srazu ma svuj duvod, musim ted delat jiny veci nez rozebirat dve protijedouci auta ;)))

matejcik » ty extrémy tomu imho nepomůžou. aby ses dostal na 2 Gm/h, tak musíš autu těžkýmu jednu tunu dát dost energie na to, aby rozpohybovala předmět těžkej 1 tunu na 2 Gm/h. pokud tohle auto šlehne do jinýho auta těžkýho 1 tunu, tak mu musí nějakou část tý energie předat, a na 2 t @ 2 Gm/h prostě nemá dost. spíš se o tu energii rozdělí a pokračujou 2 t @ 1 Gm/h