::R@keta >> Generation Web Vol.2>>

Maxidejf » hmm ,tak to vypda ze mate pravdu, ja uz ani nevim co bylo vcera moji pointou toho vseho, asi to, ze kdyz mam teleso co se pohybuje ve smeru vektoru v a ja se presunu do inercialni vz. soust. ve smyslu toho vektoru v, tak jaka bude pro me jako pozorovatele v ty soustave kin. en. toho telesa...
je fakt, ze kdyz si to dneska predstavim ve vesmiru a nepruzny, tak mi to sedi, ale kdyz si to predstavim na silnici a pruzny (uplne si to predstavuju na predkach toho auta zive), tak mi prijde, ze dve auta co jedou proti sobe se rozsrackujou vic, nez nez auto co jede 2x rychlejs, narazi do stojicicho a kousek se s nim sveze dozadu a vklidku dobrzdi (tzn. energie srazky rozlozena do delsiho casu => mensi deformace)


no a tady mate robota s mozkem cerva, co se ted zahral na dusi at se tu neresi jenom auta ;))

CElegans Neurorobotics

AirGuru » Tak jsem si to cele precet a nevim jestli jsem to uplne pochopil, nicmene (berme v uvahu poznamku pralinky) bych daval za pravdu matejcikovi.

Pokud si uplne odmyslime nejakou silnici a budeme srazet auta ve stavu beztize uprostred vesmiru, tak situace 0;80 bude vypadat z pohledu vhodne se pozorujiciho pozorovatele uplne naprosto stejne jako situace -40;40, a stejne taky musi dopadnout, protoze vysledek pozorovani nemuze zaviset na zmene vztazne soustavy (za jinou inercialni).
Takze pokud maxidejfe tvrdis, ze neco bude jinak, pak asi uvazujes navic nejaky efekt, ktery vyplyva z pritomnosti zeme, neco jako naznacil pralinka.

A nebo povidej, cim se ty dve situace odlisuji pokud uvazujeme stav beztize uprostred vesmiru.

A pak bych taky podotknul, ze je treba si dat pozor na to, ze pri nepruznych srazkach neplati z makroskopickeho pohledu ani zakon zachovani hybnosti, ani zakon zachovani energie! Kdyz to napalim rychle jedoucim autem do zdi a to auto (aspon po kusech) se neodrazi letem zase dozadu, ale vicemene zustane sesrotovane v blizkosti zdi, tak zjevne jsem skoncil se systemem kde je makroskopicky v podstate nulova hybnost i kineticka energie, prestoze pred srazkou tam nejaka netrivialni byla. Ve skutecnosti se nam ta energie a hybnost poztracela do jednotlivych mikrocastic.

Jednoduchy makroskopicky model nepruzne srazky by treba mohla byt srazka dvou kvadru, ktere se daji v jednom smeru stlacovat (ale pak uz se neroztahnout zpatky), s nejak (vcelku libovolne) nadefinovanou silou potrebnou ke stlaceni o jednotkovou vzdalenost. Pri stlaceni pak budeme uniklou energii pocitat jako "ulozenou" v nejakem (jakoby tepelnem) rezervoaru uvnitr toho kvadru.

Nicmene ani s timhle modelem nevidim rozdil mezi situaci -80;0 a -40;40. Dokonce kdybych sedel v jednom z tech kvadru, tak ani nepoznam ktery z nich jsem. Sily pri vzajemne srazce budou symetricke (akce a reakce).

Pralinka2 » matejcik (16:15:24): Ještě bych doplnil, že sice máš ve všem pravdu, ale jen v případě, že to stojící auto je nezabržděné. Když jedoucí auto narazí do stejně težkého stojícího auta, které je zabržděné, tak už je to jinak, protože ta setrvačnost jedoucího auta má proti sobě nejen setrvačnost toho stojícího, ale i tření mezi tím zabržděným autem a silnicí.

helvete » related:

Maxidejf » vsak nikde nepisu ze po srazce to bude "2 t @ 2 Gm/h ", ja pisu "TÉMĚŘ 2 milionama" - to stojici auto tomu neco ubere (a rozhodne imho neni pravda, ze by se to zbrzdilo na polovic tzn. "2 t @ 1 Gm/h " .. bude to imto zbrzdeny o potencialni energii toho stojiciho auta)

hle odmysli si silnici, treni kol, gravitaci, vzduch okolo.. udelej auta dokonale nepruzny a zamysli se nad tema dvema scenarema.

a uz mi to nebavi rozebirat, takze si asi pockejme co na to Air, ale to ze sem nebyl na srazu ma svuj duvod, musim ted delat jiny veci nez rozebirat dve protijedouci auta ;)))

matejcik » ty extrémy tomu imho nepomůžou. aby ses dostal na 2 Gm/h, tak musíš autu těžkýmu jednu tunu dát dost energie na to, aby rozpohybovala předmět těžkej 1 tunu na 2 Gm/h. pokud tohle auto šlehne do jinýho auta těžkýho 1 tunu, tak mu musí nějakou část tý energie předat, a na 2 t @ 2 Gm/h prostě nemá dost. spíš se o tu energii rozdělí a pokračujou 2 t @ 1 Gm/h

Maxidejf » matejcik (0:54:12): jo sry, to je fakt, spatnej priklad z my strany, ale porad to imho nic nemeni na faktu, ze "0,80" != "40,-40" .... predstav si nakej extremni pripad .... misto 40 treba milion at to ma grady... kdyz ve 2 milionech smetes stojici auto, tak pofrcite oba dal temer 2 milionama ... ale kdyz se srazi dve auta primo proti sobe a kazdy pofrci milion, tak ztoho vznikne placata desticka nebo neco podobnyho.. ;))
// ten milion je nejom zpredele vytazeny cislo, nechci slyset zadnou relativitu, nebo jaderny vybhuchy pri narazu

matejcik » a ano, tam by to odletující kolo přinejlepším zůstalo na místě (tedy pokračovalo by "dopředu" max. těch 40 km/h), pravděpodobně by dokonce jelo dozadu (pokračovalo "dopředu" méně než 40 km/h) úplně jako kdyby dostalo kinetickou energii od toho protijedoucího

matejcik » Maxidejf (0:35:36): no pozor žejo, vztažná soustava se musí pohybovat rovnoměrně přímočaře, čili kamera je na třetím autě, který jede ve vedlejším pruhu taky čtyřicítkou. jinak se ti tam začnou zjevovat nějaký fantomový síly. v tomhle "mém vesmíru" auto B nejede, najednou do něj něco šlehne a ono zacouvá, přesně dle očekávání :e)

AirGuru » vyborne, nicmene, ted jdu spat :)

Lajka » Aport! Přinesla jsem 19 hlášek z nástěnky AKTUÁLNĚ (ﾉಥ益ಥ）ﾉ彡┻━┻.

AirGuru » soudruzi, prestehujte se na science nastenku, kde ve vas vnesu poradek :)

Maxidejf » matejcik (0:11:40): vsak ty se nijak nelisi pripad "0,80" je stejnej at das kameru kamkoliv, ale tys nekolikrat dal rovnitko mezi scenare "0,80" a "40,-40" a to je spatne ;) ... nn zmenou vz. soust. kin. energii rozhodne nepreneses ;))) predstav si zaznam z ty kamery na kapote (divajici se dopredu zejo) v nasem scenari "0,80":

po narazu kolem kamery smerem vdál proletí napr. pneumatika, nebo zrcatko z toho auta... ale jak je to mozne, kdyz podle tve teze se auto zda vklidu tudiz musi mit nulovou kin. en.?? ve "tvem vesmiru" by to zrcatko zustalo na miste, nebo dokonce odletelo smerem za kameru vlivem energie predane tim autem co melo v "tvem vesmiru" velkou kin. energii a vrazilo do kamery (pritom ale vime ze tam stalo zaparkovany)

ja asi tusim, ze se do toho pletou reci co si slysel o vz. soustavach v pojeti teorie relativity, ale tady se nebavime o kontrakci delek ani dilataci casu, ale tady se nam z pohledu c blizi v nule, takze mame vsechno stejne dlouhy a hodinky se nam nepredbihaj ;))

shiloh (23:56:42): no a ted si vem, ze kdyby laney nenapalil tu pani, tak na tuhle debatu trebas nikdy nedoslo... meli by sme ty pani podekovat vlastne! ze jeji obet nebyla marna.. ;))))

matejcik » Maxidejf (23:49:05): jooo takhle, ty tvrdíš, že ve scénáři 0+80 tam zůstane přebývající kinetická energie!
no, tak ale v tom případě mi objasni, čím se teda přesně liší případ "0+80 pro stojícího pozorovatele" od případu "0+80 pro pozorovatele v pohybu rovnoměrně přímočarém", protože jak říkáš, když přemontuješ kameru, tak by to sakra mělo dopadnout stejně. a ty videozáznamy nebudou odlišitelný.
není třeba kinetická energie taky jenom vůči vztažný soustavě?

uri » guys... hey guys...

Maxidejf » matejcik (23:40:38): neni pravda: zmenou rychlosti menis velikost kineticke energie, zmenou vz. soust. nikoliv .. pokud zmenis rychlost zmenis fyzikalni podstatu situace, kdyz kameru primontujes ze sloupu u silnice na kapotu auta, tak nikoliv ;)

matejcik » Maxidejf (23:27:36): dejfe pls. změna rychlosti vozidel, tímto konzistentním způsobem, je to samý jako změna vztažné soustavy.

Maxidejf » matejcik (23:23:46): mo to je tezky, ty chvili menis vztaznou soustavu a chvili rychlost vozidel ;)) .. to si musis vybrat: vz. soust. na to vliv samozrejme nema, rychlost vozidel (40,-40 vs 0,80) ano

matejcik » Stenly (17:14:54): jj, zrovna to na mě vyskočilo na youtube, nevím jestli mě tak moc google šmíruje ;e)
Maxidejf (17:09:31): no ale rozdíl je jenom ve vztažný soustavě... máš dvě situace, buď vztažnou soustavu "v klidu", ve který auto A má +40 a auto B má -40, a na konci mají obě auta 0. nebo máš vztažnou soustavu "v pohybu", neboli vůči všem autům má +40. takže auto A má +40+40=+80, auto B má -40+40=0, a na konci mají obě auta +40=0+40

no nic. aktuálně pohoda večer, akorát odpovědět na jeden mail a možná naprogramovat kus nový rakety :e)

Maxidejf » matejcik (16:06:47): jj sry, pokud obe auta vazi stejne, tak p = v .. ale je to porad vektor .. tzn. ve scenar 1 se nerovna scenari 2 stejne jako kdyz soucet vektoru o vel. 80 s nulou se nerovna souctu vektoru o vel. 40 co sou proti sobe (= 0) .. mam na mysli vektorovy soucet samozrejme... kdyztak tady je pekne reseny, presne to, co se snazim vysvetlit ;) http://fyzikalniulohy.cz/uloha.php?uloha=154