::R@keta >> Generation Web Vol.2>>

matejcik » Maxidejf (0:35:36): no pozor žejo, vztažná soustava se musí pohybovat rovnoměrně přímočaře, čili kamera je na třetím autě, který jede ve vedlejším pruhu taky čtyřicítkou. jinak se ti tam začnou zjevovat nějaký fantomový síly. v tomhle "mém vesmíru" auto B nejede, najednou do něj něco šlehne a ono zacouvá, přesně dle očekávání :e)

AirGuru » vyborne, nicmene, ted jdu spat :)

Lajka » Aport! Přinesla jsem 19 hlášek z nástěnky AKTUÁLNĚ (ﾉಥ益ಥ）ﾉ彡┻━┻.

AirGuru » soudruzi, prestehujte se na science nastenku, kde ve vas vnesu poradek :)

Maxidejf » matejcik (0:11:40): vsak ty se nijak nelisi pripad "0,80" je stejnej at das kameru kamkoliv, ale tys nekolikrat dal rovnitko mezi scenare "0,80" a "40,-40" a to je spatne ;) ... nn zmenou vz. soust. kin. energii rozhodne nepreneses ;))) predstav si zaznam z ty kamery na kapote (divajici se dopredu zejo) v nasem scenari "0,80":

po narazu kolem kamery smerem vdál proletí napr. pneumatika, nebo zrcatko z toho auta... ale jak je to mozne, kdyz podle tve teze se auto zda vklidu tudiz musi mit nulovou kin. en.?? ve "tvem vesmiru" by to zrcatko zustalo na miste, nebo dokonce odletelo smerem za kameru vlivem energie predane tim autem co melo v "tvem vesmiru" velkou kin. energii a vrazilo do kamery (pritom ale vime ze tam stalo zaparkovany)

ja asi tusim, ze se do toho pletou reci co si slysel o vz. soustavach v pojeti teorie relativity, ale tady se nebavime o kontrakci delek ani dilataci casu, ale tady se nam z pohledu c blizi v nule, takze mame vsechno stejne dlouhy a hodinky se nam nepredbihaj ;))

shiloh (23:56:42): no a ted si vem, ze kdyby laney nenapalil tu pani, tak na tuhle debatu trebas nikdy nedoslo... meli by sme ty pani podekovat vlastne! ze jeji obet nebyla marna.. ;))))

matejcik » Maxidejf (23:49:05): jooo takhle, ty tvrdíš, že ve scénáři 0+80 tam zůstane přebývající kinetická energie!
no, tak ale v tom případě mi objasni, čím se teda přesně liší případ "0+80 pro stojícího pozorovatele" od případu "0+80 pro pozorovatele v pohybu rovnoměrně přímočarém", protože jak říkáš, když přemontuješ kameru, tak by to sakra mělo dopadnout stejně. a ty videozáznamy nebudou odlišitelný.
není třeba kinetická energie taky jenom vůči vztažný soustavě?

uri » guys... hey guys...

Maxidejf » matejcik (23:40:38): neni pravda: zmenou rychlosti menis velikost kineticke energie, zmenou vz. soust. nikoliv .. pokud zmenis rychlost zmenis fyzikalni podstatu situace, kdyz kameru primontujes ze sloupu u silnice na kapotu auta, tak nikoliv ;)

matejcik » Maxidejf (23:27:36): dejfe pls. změna rychlosti vozidel, tímto konzistentním způsobem, je to samý jako změna vztažné soustavy.

Maxidejf » matejcik (23:23:46): mo to je tezky, ty chvili menis vztaznou soustavu a chvili rychlost vozidel ;)) .. to si musis vybrat: vz. soust. na to vliv samozrejme nema, rychlost vozidel (40,-40 vs 0,80) ano

matejcik » Stenly (17:14:54): jj, zrovna to na mě vyskočilo na youtube, nevím jestli mě tak moc google šmíruje ;e)
Maxidejf (17:09:31): no ale rozdíl je jenom ve vztažný soustavě... máš dvě situace, buď vztažnou soustavu "v klidu", ve který auto A má +40 a auto B má -40, a na konci mají obě auta 0. nebo máš vztažnou soustavu "v pohybu", neboli vůči všem autům má +40. takže auto A má +40+40=+80, auto B má -40+40=0, a na konci mají obě auta +40=0+40

no nic. aktuálně pohoda večer, akorát odpovědět na jeden mail a možná naprogramovat kus nový rakety :e)

Maxidejf » matejcik (16:06:47): jj sry, pokud obe auta vazi stejne, tak p = v .. ale je to porad vektor .. tzn. ve scenar 1 se nerovna scenari 2 stejne jako kdyz soucet vektoru o vel. 80 s nulou se nerovna souctu vektoru o vel. 40 co sou proti sobe (= 0) .. mam na mysli vektorovy soucet samozrejme... kdyztak tady je pekne reseny, presne to, co se snazim vysvetlit ;) http://fyzikalniulohy.cz/uloha.php?uloha=154

matejcik » auto A nemůže magicky předat víc energie ve formě pohybu (a míň ve formě deformace) jenom tím, že jsme si dali vztažnou soustavu někam jinam. musí to vyjít stejně, stejnej podíl pohybu vs deformace.
no a tvoje původní tvrzení rozporuju, protože je nicneříkající: "narvali jste to do sebe osmdesátkou" se nedá s ničím srovnat, vyvolává to dojem "narazíš do něčeho osmdesátkou", kde to "něco" si můžeš představit jako protijedoucí kamion nebo stojící zeď nebo člověka, a výsledný škody budou v každým případě podstatně jiný. když se srazí dvě auta jedoucí obě čtyřicítkou, škody na každém z nich budou ekvivalentní jako když to napálíš do zdi čtyřicítkou a ne osmdesátkou.

matejcik » Maxidejf (15:54:43): no to ale ignoruju správně. hybnost a rychlost je efektivně to samý, pokud se bavíme o srážce dvou cca stejně těžkých aut; součet hybností ve scénáři 0+80km/h je stejný jako 40+40km/h. pokud to napálím do stojícího osmdesátkou, část své hybnosti mu předám a rozjedu ho dozadu ... úplně stejně jako když to napálím čtyřicítkou do protijedoucího, akorát že místo abych ho rozpohyboval dozadu, tak ho tím zabrzdím.

Maxidejf » ale porad nechapu proc si dissoval moje puvodni tvrzeni .. ano mame tu dva scenare, ale na oba sedi obecny popis "narvali ste to do sebe 80tkou" ;)

Maxidejf » matejcik (15:29:35): jj vztaznou soustavu beru zafixovanou na protijedouci auto (auto B) celou dobu, ale ty ignorujes hybnost.. pokud bude mit protijedouci auto hybnost p = 0 kg m / s, tak se po narazu auto B posune dozadu ... ale protoze p obou aut se nerovna nule jsou primo proti sobe (bacha p je vektor), tak auto B zustane na miste .. duskedek: veskera kineticka energie se premeni na potencionalni, tzn. vetsi pruser ...(v prvnim pripade se pouze cast kinecticke energie premeni v potencionalni (auto B se s autem A pohybujou ve smeru jizdy auta A resp. ve smeru vektoru hybnosti auta A) .... samozrejme zde beru auto A i B jako dva idealizovany hmotny body, ale v makro meritku to plati stejne ;)

matejcik » Maxidejf (15:19:52): no to počkej zase. stojící "nedeformovatelný" auto je zeď. a je něco dost jinýho, když najedeš 80kou do stojícího auta (který má prostor za sebou), a když najedeš 80kou do zdi. ten druhej případ je horší, ale ten první je ekvivalentní tomu případu kdy najedeš do protijedoucího čtyřicítkou, to je ten náš případ. (představ si vztažnou soustavu zafixovanou na to protijedoucí auto; pak je to auto stojící, deformovatelný je stejně nezávisle na rychlosti, a lejny do něj najíždí relativní 80kou)

Maxidejf » matejcik (14:21:32): asi nerozumim reci tveho kmene, sorry ;) ... je rozdil mezi tim, kdyz autem najedes 80tkou do stojiciho auta a kdyz najedes 80tkou do stojiciho "nedeformovatelnyho" auta (nas pripad) .. .ten druhy pripad, kdy ma objekt opacnou inercii vuci tobe ma jeste horsi nasledky.. kazdopadne nehcapu proc tvrzeni ze se srazili 80tkou je k nicemu srazili se snad 160tkou, nebo coze? :)))
larynka (15:11:00): a trolim kde prosimte?

matejcik » Maxidejf (14:11:34): no ale pak to tvrzení, že "se srazili osmdesátkou", je k ničemu, nemá to žádnej praktickej důsledek ;e)

Maxidejf » matejcik (13:38:33): no vsak o tom se nikde nepru ;)