Lidumil Všehomír »
Když byl náš Oliver poprvé sám doma, tak mu mohl být asi rok. Máme poměrně velkou dlouhou chodbu, kde byl zavřený. Po zhruba hodině a půl jsme málem ani neotevřeli dveře, jak to tam zastlal. Vytahané komplet ručníky, boty, bundy, balící papíry, prostě co našel ve skříních, ze zdí sundané obrazy, které byly metr a půl nad zemí do toho nablito, nasráno, nachcáno, vylitá miska , granule všude .... a uprostřed toho Oliver vrtí ocasem :) Pak jsme mu koupili klec, kterou dodnes využívá jako boudičku. Zavírat ho už nemusíme, ale když jdeme pryč, tak pro změnu vyje.